Loajalita nade vše kromě cti

Numismatika

Heslo českého sběratele P.Vincence Lichtblaua: Esto in colligendo in defessus - in nummis memoria vivit charakterizuje numismatiky, jejichž činnost směřuje k zachování kulturních a historických hodnot.

logo-cns.gif

ESTO IN COLLIGENDO IN DEFESSUS - IN NUMMIS MEMORIA VIVIT

Česká numismatická společnost (ČNS) byla založena v roce 1919. ČNS je občanským sdružením, jehož posláním je činnost v rámci vědního oboru numismatika a v příbuzných vědních disciplínách. Sdružuje sběratele, vědecké pracovníky, kulturní instituce a další zájemce, jejichž činnost směřuje k zachování kulturních a historických hodnot.

Úvodní heslo známého českého sběratele P.Vincence Lichtblaua : „Buď ve sbírání neúnavný – v mincích památka žije“ charakterizuje zájem českých a moravských sběratelů zachovat numismatický materiál i pro budoucí generace.

Za nejstarší českou minci je považován stříbrný denár knížete Václava (rok 929), později prohlášeného za zemského světce. V numismatické literatuře jsou však nejstarší denárové ražby připisovány až Václavovu bratru a nástupci knížeti Boleslavu I (rok 967).

Nejznámější a nejslavnější českou mincí je však pražský groš (GROSSI PRAGENSES) zavedený měnovou reformou krále Václava II v roce 1300 a ražený nepřetržitě do roku 1524 (za vlády krále Ludvíka I. Jagelonského).

„Od prvotního původu země České bylo užívání peněz nespořádané, jako bývá dosud v četných krajinách. Neboť po všechna ta léta měnila mince v jednotlivých českých městech a obcích tvar denáru, takže který denár byl často včera a předevčírem dobrý a platný, přestal býti po krátké době několika dní k potřebě. A to zlo chytře zamýšlel zameziti, aby více rozšířil obecné dobro, zbožný Václav, český král šestý. Neboť tento král, chtěje zabrániti nebezpečenství mnohých lidí, rozhodl, aby lid měl s ním vzájemně jednu společnou minci, protože se totiž sdílejí o jednoho krále a jedno království. Proto poslal král do Florencie a povolal pečlivé odborníky, totiž Reinharda, Alfarda a Dynina Lombardského, kteří měli v takových záležitostech tak velikou zkušenost, že mohli s prospěchem řídit věc tak důležitou.A tak byla léta Páně 1300 v měsíci červenci zavedena mince grošů pražských a malých penízků, jichž jde na groš dvanáct, a každý peníz byl označen jménem Václava, který je zavedl“.

Měnová reforma krále Václava II. Z roku 1300.

Mincovní reformy Ferdinanda I. Habsburského zavedly zlatníkovou a tolarovou měnu, která v drobných obměnách obíhala v českých zemích až do roku 1856 (konvenční tolar Františka Josefa I.).

Podle smlouvy z roku 1857 se habsburská monarchie, Lichtenštejnsko a státy Německého celního spolku dohodly na zavedení společných mincí. Zlaté spolkové mince nesly označení spolkové koruny, stříbrné dnes nazýváme spolkové tolary.

Prusko-rakouská válka roku 1866 s sebou přinesla rozpad spolkové měny.Pokračovala ražba zlatých dukátů, ta byla ukončena v roce 1870, kdy Rakousko-Uhersko přistoupilo k latinské měnové unii a zároveň byla zahájena ražba pamětních mincí. V roce 1892 zavedl císař František Josef I. korunovou měnu, která se v rozličných obměnách zachovala v České republice do dnešních dnů.

„O minci dbej, však střídmě, a neměň podobu její. Neboť stát, byť mocně vzrostl lichou podobou mince, rychle bude obrácen vniveč.“

Slova knížete Boleslava II (zemřel roku 999) pronesená k jeho synu a nástupci Boleslavu III

Realizace ImperialMedia s.r.o. 2014