Loajalita nade vše kromě cti

Není třeba vést minulé války

Na nedávném velitelském shromáždění naší armády jsem nezaregistroval nějaký důraz na zajištění kybernetické obrany a bezpečnosti, zejména z pohledu AČR. Jsem docela hrdý na práci, kterou jsme s kolegy odvedli v minulém funkčním období ve Výboru pro obranu a na plénu poslanecké sněmovny, a to nejen z pohledu kybernetické obrany a bezpečnosti.

Již v roce 2014 jsme přijali Zákon o kybernetické bezpečnosti, posléze novelizovali dle požadavků EU a také v roce 2016 jsme se podíleli a podpořili novelu zákona o Vojenském zpravodajství, která zaváděla obranu kybernetického prostoru v České republice.

Když v roce 2016 uznalo NATO na summitu ve Varšavě kybernetický prostor za pátou dimenzi obrany, bylo logické, že byly zahájeny legislativní práce na podporu kybernetické obrany naší země. Ano, již tehdy probíhala diskuse o tom, zda to má být vojenské zpravodajství, které bude disponovat potřebnými schopnostmi či zda má být vytvořen speciální útvar v rámci české armády. A zejména se diskutovala pravomoc Stálé komise pro kontrolu činnosti VZ vůči rozšíření schopností vojenského zpravodajství. Od té doby uplynulo hodně času a dnes Česká republika v oblasti obrany kybernetického prostoru  poněkud tápe. Zejména ministerstvo obrany tuto oblast nevnímá za svoji prioritu a společně s armádou raději hodlají „vést“ minulé války.

Již 25. října 2016 při projednávání novely zákona o vojenském zpravodajství, která měla za cíl legislativně ukotvit obranu kybernetického prostoru ČR jsem na plénu poslanecké sněmovny řekl: „ Osobně vítám novelu zákona o Vojenském zpravodajství, která, jak bylo řečeno, reaguje na nové bezpečnostní hrozby týkající se kybernetické bezpečnosti. Jenom chci připomenout, že ty kybernetické útoky mohou způsobit a již způsobují obrovské a nejen materiální škody, a to nejen formou kyberkriminality, kybernetické špionáže či přímo cílenými kybernetickými útoky, protože poškozena může být nejen základní infrastruktura. Mohou být vyřazeny prostředky zabezpečující obranu či bezpečnost země, může způsobit selhání komunikačních, energetických, dopravních, finančních systémů či registrů, ale může ohrozit i výpadek systému zajišťující zdravotní péči k udržení života. Proto je důležité řešit kybernetickou bezpečnost komplexně “.

Také dnes si stojím za svým vyjádřením a divím se, že současná politická reprezentace, přes všechny PR proklamace kolem kybernetické bezpečnosti, neposunula otázku obrany kybernetického prostoru do reálné podoby. Opravdu není třeba se připravovat na minulé války, ale je třeba okamžitě reagovat na současné hrozby pro naši zemi. A jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro občany České republiky je ohrožení našeho kybernetického prostoru ze zahraničí. O tom mimo jiné hovoří i stále platná Bezpečnostní strategie ČR.