Loajalita nade vše kromě cti

K Velitelskému shromáždění Armády České republiky

Každoroční shromáždění velitelů české armády za účasti vrchního velitele ozbrojených sil , prezidenta M.Zemana, předsedy vlády B.Sobotky, ministra obrany M.Stropnického a náčelníka generálního štábu AČR J.Bečváře, nastavuje priority a úkoly pro další rok.

Mohu souhlasit s NGŠ, který pojmenoval současné bezpečnostní hrozby a připomněl aktivní zapojení příslušníků české armády v zahraničních operacích. A je dobře, že i prezident připomněl důležitost akceschopné moderní armády. A tomu mají odpovídat i obranné výdaje, zajišťující potřebný počet profesionálních vojáků a realizaci modernizačních programů.

Přesto si dovolím několik připomínek, které reagují nejen na slova vyřčená na velitelském shromáždění, ale zároveň upozorňují na největší problémy v naší armádě. Je chválihodné, že se po letech dostává obrana země do popředí zájmu politiků. Závazek, přijatý vládou k postupnému navyšování rozpočtu kapitoly 307, a to na na výši 1,4% HDP do roku 2020 sice nedosahuje požadovaná 2% HDP, ale reálně kopírují možnosti státního rozpočtu i možnosti obrany k efektivnímu vynakládání finančních prostředků. Podle mého názoru by však bylo daleko lépe, kdyby armáda dopředu znala reálnou výši peněz a to ve střednědobém horizontu. Protože základním problémem je neprovázanost a dodržování Koncepce výstavby AČR se střednědobým plánováním. To má pak negativní vliv na průběh akvizičního procesu, zejména z pohledu dodržování zákona o veřejných zakázkách.

Druhým základním problémem je naplněnost útvarů vojáky, jejich celkový počet, hodnostní a věková struktura i schopnosti útvarů dosažené na základě certifikace podle standardů NATO. Je dobře, že se podařilo do služebního poměru vojáka přijmout již přes dva tisíce osob a že se navýšil i počet aktivních záloh. Otázkou je, zda toto navyšování je dostatečné či zda navrhovaný státní rozpočet kapitoly 307 pokrývá růst mandatorních výdajů, a to zejména v dlouhodobém horizontu.

Taktéž se ukazují problémy s praktickou aplikací novely zákona o vojácích z povolání, kdy řadě vojáků není prodlužován závazek. Tohle není dobrý signál pro budoucí nábory profesionálních vojáků. Problémem je také omezení vojáka z pohledu služby na služebním místě.

Rozumím dlouhodobému pohledu pana prezidenta, který považuje za nejnebezpečnějšího nepřítele islámský terorismus. Proto by měla, podle pana prezidenta, AČR disponovat nejmodernějším vybavením a technologickými prostředky, umožňující této hrozbě čelit. Tady je problém současného dělení bezpečnosti na vnější (obrana) a na vnitřní (bezpečnost). Protože boj proti možným teroristickým útokům vedou zejména zpravodajské služby a bezpečnostní sbory. Ty mimo jiné zabezpečují i ochranu vnější hranice schengenského procesu. Jinak souhlasím s panem prezidentem, že prevencí proti teroristickým útokům je účast příslušníků AČR na zahraničních misích. Proto je třeba napřít úsilí na naplněnost bojových a logistických útvarů, a především na jejich certifikaci.

Závěrem se přidávám k těm, kteří děkují příslušníkům naších ozbrojených sil za jejich práci pro zajištění obranyschopnosti České republiky, za plnění si závazků vůči našim koaličním partnerům i za vzornou a kvalitní reprezentaci naší země v zahraničních misích a operacích. A opravdu bych si přál, aby čeští vojáci měli vždy tu nejkvalitnější výstroj a výzbroj a tu nejmodernější techniku. Prostě proto, že odborně zdatní, zkušení a vycvičení vojáci jsou základem každé moderní armády.

Realizace ImperialMedia s.r.o. 2014