Loajalita nade vše kromě cti

Devadesátý Rose-Rothův seminář Evropská budoucnost Moldavské republiky: Regionální kontext a vnitřní změny, Kišiněv

Ve dnech 11.11. až 13.11.2015 se konal v hlavním městě Moldavské republiky již 90. Rose-Rothův seminář Parlamentního shromáždění NATO, tentokrát věnovaný politickému, ekonomickému a sociálnímu vývoji Moldavské republiky, včetně regionálního vlivu, bezpečnostního prostředí a spolupráce mezi Moldávií a Severoatlantickou aliancí a EU.

V úvodní sekci vystoupil předseda Moldavského parlamentu A.Candu, který připomněl současný politický vývoj, priority země i moldavského parlamentu. Zdůraznil zejména postupnou liberalizaci společnosti, spolupráci s Evropskou unií, reformy soudnictví a bankovního sektoru a boj proti korupci.G. Brega, v současné době premiér moldavské vlády, zdůraznil priority vlády, která si teprve půjde pro důvěru. Těmito prioritami jsou: bezpečnost a stabilita institucí, ekonomická a energetická stabilita, vyváženost zahraniční politiky (vztah k EU a k RF), individuální akční plán s NATO, včetně reformy bezpečnostního systému.

Předseda švýcarské delegace do PS NATO H.Hess hovořil o spolupráci v rámci Partnerství pro mír i o podpoře evropských zemí k integraci do Evropské unie. Prezentaci zakončila N.Gherman , ministryně zahraničních věcí a místopředsedkyně vlády. Ta zdůraznila, že Moldavská republika je na rozhraní dvou cest: opětovnému přimknutí k Ruské federaci či pokračování spolupráce s EU a NATO. Prioritou současné vlády je diplomacie a spolupráce s EU a NATO, solidarita ve společnosti a výstavba institucí podle evropského vzoru. Zdůraznila i aktivní roli moldavské armády v zahraničních misí a spolupráci v rámci PfP.Před obědem vystoupil S.Fúle, bývalý evropský komisař pro rozšíření a sousedskou politiku. Ten připomněl všechny minulé kroky v integraci a spolupráci Moldavské republiky s EU.

Odpoledne proběhla první sekce, věnovaná vyrazím Moldavské republiky k NATO. Ministr obrany A.Salaru představil modernizaci a reformy moldavské armády, principy partnerství, vzájemnou spolupráci, plánování a logistickou podporu při účasti vojenských jednotek v zahraničních misích. Zdůraznil, že přestože má Moldavská republika statut neutrální země, spolupráce se Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií je prioritou vládní koalice. J.Mackey, ředitel oddělení pro Euroatlantickou spolupráci a globální partnerství při NATO, se věnoval benefitu vzájemné spolupráce pro moldavskou stranu, a to z pohledu přípravy, specializace, vybavení či kapacit. Představil také plnění Individuálního akčního plánu ze strany Moldavské republiky.

Druhá sekce s názvem Výstavba integrity a demokratický přehled, byla zaměřena na veřejný sektor, pohled zákonodárců na oblast bezpečnosti a obranu, zejména z reformního pohledu. Na tomto panelu vystoupili P.Fluri, reprezentant DCAF v Moldávii, V.Untila, předseda Výboru pro obranu a bezpečnost v moldavském parlamentu, V.Cibotaru, bývalý ministr obrany a velvyslanec V.Ratchev.

Ve čtvrtek pokračoval seminář na téma Moldavská republika a Rusko. Nejprve vystoupil Vl.Socor (Jamestown Foundation), který osvětlil historické souvislosti zájmu RF a vývoj Moldavské republiky od nezávislosti v roce 1991. Zabýval se situací v Podněsteří, ekonomickou provázaností i embargem na některé zboží ze strany Ruska. Obrovská energetická závislost na dodávkách z RF, nepovedené reformy, nestabilní politická situace nahrává posilování vztahu s Ruskem, snižuje identitu země, podporuje destabilizaci  a všudy přítomná ruská propaganda posiluje podporu spolupráce Moldávie s RF.

Poté vystoupil A.Barbarosie, výkonný ředitel Institutu pro veřejnou politiku z Kišiněva, který zdůraznil, že podpora EU klesla od roku 2009 ze 65% na současných 42 %. Taktéž veřejnost není jednotná k odsouzení anexe Krymu či k řešení agrese na východní Ukrajině. Nicméně podpora vůči prezidentu Vl. Putinovi klesá. Takzvaný Euroasijský model není rozvojovým projektem pro Moldávii, ale cestou k dlouhodobému vlivu RF.

Čtvrtou sekcí byla diskuse o podněsteří a hledání řešení. V.Osipov, náměstek premiéra pro neintegraci zdůraznil politický konflikt, který se dnes v Moldávii odehrává. Funkčnost Moldavské republiky závisí na stupni integrace a jednotě společnosti. Ekonomická provázanost Podněsteří s RF je obrovská a bez ruské pomoci to nepůjde. Je důležité, aby se vlastní sjednocení země odehrávalo za spolupráce S rf. Vl. Yastrebchak, nezávislý expert a bývalý předseda pro vyjednávání s Podněstřím, hovořil o nebezpečí politické či ekonomické izolace Podněsterské republiky a že teprve aktivita z EU může přinést vyřešení tohoto konfliktu. T.Frear, výzkumný pracovník ELN, rozvedl politická východiska a jejich závislost na ekonomickém rozvoji i hospodářské stabilitě. Asociační dohoda je cestou k rozvoji a propásnout tuto možnost by byla obrovská chyba.

Pátou sekcí byla agrese proti Ukrajině a její důsledky pro regionální a globální bezpečnost. Jak O.Haran, profesor politických analýz z Kyjevské univerzity, tak W.Rodkiewicz, z oddělení ruských vztahů z Centra pro východní studie – OSW ve Varšavě, hovořili o cílech i budoucnosti ukrajinské bezpečnostní krize a jejím vlivu na Moldavskou republiku, její bezpečnost a vztahy se sousedy. Taktéž vliv této agrese v globálním pohledu v daném regionu. Následovala dlouhá diskuse se zástupci PS NATO.

Šestá sekce s názvem Východní sousedství a vztahy mezi Moldavskou republikou a EU po summitu v Rize, zdůraznila postupné kroky spolupráce napohled zevnitř moldavské politiky i pohled zvnějšku z EU. Posupně se svými příspěvky vystoupili L.Palihovici, místopředsedkyně Moldavského parlamentu, velvyslanec P.Tapiola, vedoucí delegace EU v Moldávii, B.Jarabik, z mezinárodní organizace pro mír a V.Bucataru, ze zahraniční asociace Moldávie. Budování státních kapacit a institucí, budování soudržné společnosti a partnerství s EU je cestou aktivní a reformní vlády. Existuje velký nedostatek komunikace s veřejností, je třeba zvýšit popularizaci EU a její image na veřejnosti. Druhou oblastí je boj proti korupci a jeho praktické výsledky. Polarizace společnosti není dobrá pro jakékoliv reformy a pro jakoukoliv modernizaci společnosti. Je nutná politická shoda pro implementaci vládní agendy podle přijaté asociační smlouvy.

V pátek 13.11. proběhla sekce s názvem Informační válka ve východní Evropě. N.Maliukevicius, výzkumný pracovník z Institutu pro mezinárodní vztahy a politiku z Vilniuské univerzity a N.Morari, novinářka a zaměstnankyně TV, zdůraznili nebezpečí informační a propagandistické války, vedené ze strany RF. Byly zdůrazněny alternativy možných postupů, od pohledu Vl.Putina a RF, až po model proevpropské společnosti. Politická podpora současné opozici ze strany Ruska, ekonomická závislost na RF i klamání západu ze strany RF ( kniha E.Lucase: Deception) jsou cesty k ovlivňování veřejného mínění v neprospěch integrace k EU. Ten, kdo ovládá média, ovlivňuje veřejné mínění i politiku.

Osmá sekce zaměřená na politický a ekonomický vývoj v Moldavské republice zakončil seminář. Tato sekce dala realistický pohled na současný stav země. A.Kremer, vedoucí Světové banky pro Evropu a střední Asii, zdůraznil základní problémy Moldávie: nízké investice, nízký růst zaměstnanosti, rostoucí dovoz a stále nižší vývoz, vysoké mandatorní a sociální výdaje, platby za dováženou energii, fiskální nerovnováha. Dlouhoodbě klesá i FDI (Foreign Direkt Investment), a to od roku 2008. Krize tří velkých bank v roce 2009 snížila HDP o 20%. Vysoká míra korupce a její růst u úředníků i politiků. I.Botan, ředitel asociace pro participaci demokracie, podpořil úsilí současné vlády i načrtl možná řešení. Podpora investic zejména v zemědělství a energetice, postupné snižování chudoby a zvyšování HDP, snížení korupce a zlepšení podnikatelského prostředí může vést k ekonomické a tím i k politické stabilitě a zejména ke stabilitě institucí a k vyvolání důvěry veřejnosti. To je dnes třeba. Moldavská republika byla nazvána zavřeným tygrem, který nízkou inflací, nízkými platy a nízkým fiskálním deficitem může být zajímavým pro zahraniční investory. Nicméně budoucí vývoj v této zemi bude záviset zejména na pomoci EU a západu k rozjezdu ekonomiky, k podpoře modernizace institucí i celé společnosti. Je třeba zastavit trend poklesu důvěry vůči EU i prozápadnímu úsilí a postavit se proti informační propagandě proruských sil, zejména ze strany RF. Klíčem je dobré vládnutí současné prozápadní vládní koalice.